Vše začalo v malém středisku Mikulčin Vrch v Bílých Karpatech, kde jsem se jako dítě pod vedením mého taťky naučil lyžovat a poté reprezentoval místní lyžařský klub Uherský Brod v žákovských a juniorských kategoriích.
Poté se na české hory přivalila vlna snowboardingu a tak jsem se na ní taky slušně svezl. A jelikož touha být na horách byla silná, měl jsem po civilce a byl free a taky bylo potřeba si i nějak vydělávat, přišlo rozhodnutí.
Sbalil jsem v garáži zaprášené rovné obřačky 195, na kterých jsem nestál 5 sezón (snowboarding byl víc sexy) a vyrazil v roce 2002 na kurz pro instruktory lyžování v Harrachově.
A tímto momentem započala moje kariéra instruktora. I když se pro mě lyžování a snowboarding staly prací, je to pořád ta nejlepší zábava.
A jak říká náš šéf resortu na každoročním zahájení sezóny: "LET´S ROCK ´N´ ROLL!"
Asi strmý svah řídce prostoupený skalami, pokrytý třpytícím se prašánkem. Ale betonová pista má taky svoje kouzlo. Jezdím na všem, občas také na sáňkách.
Jasně, jen tak to pustit a poslouchat ty zvuky kolem.
Základ je mít partu a pořád lyžovat, my jsme měli takovou kurzovní sezónu - na podzim Béčko, slalomák a na jaře Áčko. Když jsme jeli zkoušku z obřáku, tak jsem měl v sobě dva Ibuprofeny. Na áčku jsme jěždění brali dost poctivě - měli jsme štěstí a dost nám sněžilo :). Tak jsme byli po pár dnech fakt dobití, hlavně otlučené lýtka a holeně - skoky do prašanu, pády ve freeridu. Jojo, Ibuprofen byl cenná komodita. Mno a když je dobrá parta, stres se zvládá lehce.
Trpělivost růže přináší.
Myslím, že tak 16 lidí. To jsem, ale břídil v porovnání s kamarádem, který nafasoval 31.
Teď jsem léto neměl. Ale to příští chci: nosit žabky, chodit na výlety a spát pod širákem, jezdit na skejtu a na kole, pít pivo na zahrádce, pěstovat rajčata, chodit na koupák, dělat oheň, surfovat, ležet na trávě v parku...
Bílé s mordým pruhem a jmenovaly se Formula. Určitě bych se s tím popral a byla by to sranda.
Nejratší 165 a nejdelší 210. Nejvíc používám hůlky 120, ale mám delší i kratší.
To jo, to přemýšlím. A někdy taky jen tak koukám a nepřemýšlím nad ničím.
Letos v Austrálii dvakrát a před tím nikdy.
Určitě spodní.
Můj oblíbený je Hot Dog.
Jo třeba v americe, když mně jedna postarší dáma se zaujetím popisovala, jak úžasné byly doby, kdy instruktoři nosili šponovky. Jaká nádhera to byla, jim při lekci okukovat prdelky.