Většinu své instruktorské kariéry jsem strávil v domovském Špindlerově Mlýně v lyžařské škole SKOL MAX. Tam jsem pak pár let působil v různých vedoucích funkcích, včetně dvou let, kdy jsem měl možnost celou školu vést. Jedno léto jsem sbíral zkušenosti v australském Perisheru a od r. 2020 se spolupodílím na nově vzniklém projektu DEMOTEAM.CZ.
Moje cesta byla, asi jako u každého dítěte, dána rodiči. Zpočátku to vypadalo, že budu v Brně baseballistou, ale rodiče si vybrali život na horách, kde se dá házet maximálně sněhovou koulí. Lyžování tak byla jasná volba. Dětství jsem strávil v kombinéze mezi brankami. Ty jsem v pubertě vyměnil za oblečení nadměrných velikostí a snowpark. A když jsou ti hory domovem a lyžování vášní, profese instruktora lyžování se nabízí. Po prvním kurzu APUL to už byla jasně vytyčená cesta. A tak mě tu máte.
Nejvíc mě samozřejmě baví hluboký prašan (koho ne?). Bohužel ho na našich českých horách tolik není. Když už ale spadne, rád si ho projedu i na telemarkách.
Kurz u APUL a pak už není cesty zpět!
Klíčové je jim sport neznechutit a vyvolat v nich pozitivní zážitek, který je přiměje postavit se na lyže znovu….a znovu…a znovu.
Mám instruktorskou profesi rád a dostal jsem se na úroveň, kdy mohu něco předat. Právě to mě na lektorování baví, předávat zkušenosti lidem, kteří se chtějí stát instruktory a spolupodílet se tak na vytváření dalších našich kolegů.
Když jedu sám, tak ano. Jinak si většinou povídám s kolegou na druhé straně kotvy.
Je to asi jako jezdit nepřipoutaný v autě. Člověk může mít svoji jízdu sice pod kontrolou, ale nikdy nevíš, kdo to do tebe napálí. Takže za mě helma určitě ano!
Osudný svah v Aspenu je samozřejmě - pro nás instruktory – legendární. Když bych se měl ale bavit o filmech o lyžování, koukám spíš na dokumenty a freeski/freeride filmy.