APUL - Asociace profesionálních lyžařů
Naši partneři
Heliskiing Kavkaz
Heliskiing na Kavkaze 2007
Zkusenosti nasich ucitelu ze zahranici
Koncem ledna letošního roku mi kamarád nabídl, že organizuje zájezd na Kavkaz, jehož náplní bude heliskiing. Vzhledem k vývoji letošní zimy, jsem se o tuto adrenalinovou kratochvíli začal zajímat podrobněji a 17.března jsem seděl v letadle směr Moskva pln očekávání, co přinesou následující dny. Nezklamal jsem se. Již transfer v Moskvě za 500 rublů na vnitrostátní letiště, spojený s komplikovaným přestupem a vypité pivo za dalších 500 rublů mi naznačily, že výlet bude plný nezapomenutelných okamžiků.
Je neděle ráno. Problémy s nadváhou zavazadel jsme úspěšně vyřešili. Vypil jsem ruské kafe z automatu a bez vážnějších problémů jsem se usadil do letadla značky Tupolev, letícího do Minerálních Vod. Nato že tyto stroje byly staženy z mezinárodních letů, jsem našemu letadélku nemohl nic vytknout. Chválím ruské piloty, protože tak perfektní přistání ze dvou bočních náletů jsem ještě nezažil. Přistání v Minerálních Vodách pro méně otrlé povahy musel být šok, protože rázem se člověk ocitl v době před padesáti lety, kde se ale prolíná tvrdý kapitalismus se socialismem v jednom. Ale to už je trochu jiné téma.
Po tří hodinovém transferu z letiště do malebné horské vesničky jménem „Při Elbruse“ se celá naše skupina ubytovala v tzv. „Báze Oddycha“ (na místní poměry v celkem luxusním zařízení určeném pro letní utužování pionýrů) v nadmořské výšce
Díky domorodému průvodci jsme luxusní office společnosti Alpindustria, s perfektně vybaveným obchodem a půjčovnou fet boyů , našli záhy. Nyní jsem ocenil léta dřiny strávená nad učebnicí ruštiny a další léta praxe s ruskojazyčnými klienty. Po obligátním čaji a stakanu vodky jsme prošli školením nutným pro nastupování a vystupování z vrtulníku, poučením o organizaci skupiny a školením z oboru sníh a laviny. Vzhledem k tomu, že další tři dny nám byla předpověď počasí příznivě nakloněna, tak nám už nic nebránilo v cestě za vytouženým dobrodružstvím. Zaplatili jsme první babky a hurá na to!
Druhý den ráno jsme se sešli u zánovního vrtulníku Mi – 8 MTV, rok výroby 1990. Byl nádherný. Tyto stroje byly vyvinuty speciálně do vysokohorského prostředí. Celý technický team skýtal značný počet lidí. Ochranku, inženýra přes elektriku, tankovací četu atd. . Osazenstvo, které mělo v rukou naše životy, tvořili dva piloti a jeden palubní mechanik – inženýr. Piloti i vrtulník byli neuvěřitelní. Tři dny jsem měl pocit, že „nic není nemožné“. Měli jsme předjednány čtyři lety denně. Agentura garantuje za den 4000 výškových metrů, což bylo hravě překonáno. Nám se navíc podařilo s výraznou slevou usmlouvat i pátý let.
Rusko je opravdu velká země a ty hory jsou opravdu vysoké a dlouhé. My jsme lyžovali v okolí Elbrusu, kde naši průvodci měli připravených několik zajímavých tras. Sjezdy byly opravdu dlouhé a všechny v panenském prašanu! Naše nejvyšší dosažená výška vrtulníkem byla bez pár metrů
Součástí onoho výborného servisu byla i přítomnost kameramana a fotografa, kteří jezdili se skupinou. Jejich fotografie a film považuji za naprosto špičkové. Při takovémto stylu lyžování člověk zažívá a prožívá úplně jiné pocity než při „obyčejném lyžování“ a samozřejmě ocení, když se nemusí zabývat focením a filmováním, které jeho koncentraci a rauš narušuje.
Lyžovali jsme s klukama, kteří tento sport milují a jsou ochotni pro něj i umřít. Naši průvodci byli lidé, kteří vytvořili Ruskou asociaci heliski průvodců (www.heliski-team.ru) a zároveň členové ruské národní freeriderové reprezentace. Prostě lidé, kteří mají rádi hory a žijí pro ně, stejně jako my. Po krásných třech dnech společného lyžování jsme zakončili naše setkání při apreski, kde jsme utužili naše krátké přátelství (to my umíme) a navázali spolupráci APULu v tomto odvětví. Škoda, že naše malé hory neumožňují podobnou zábavu.
Tak že, nic jiného nám nezbývá, než příští rok řádit v prašanu na Dombaji, v Krásné Polaně, nebo na Kamčatce.
A co ty? Pojedeš s námi?
Foto ve fotogalerii : Ladislav Pešek, člen výkonného výboru APUL
