APUL - Asociace profesionálních lyžařů
Naši partneři
APUL » Zahraniční zkušenosti » Hřiště bohů
Hřiště bohů
autor: Tomáš Peslar
Úvod: Mont Olympus (2096 m.n m.) je jedno z clubfieldových středisek Nového Zélandu. Po příletu do Christchurchu ho vcelku jednoduše najdete - stačí si v půjčovně motorových vozidel vybrat vhodný dopravní prostředek a vydat se přímo na západ ', 'Úvod: Mont Olympus (2096 m.n m.) je jedno z clubfieldových středisek Nového Zélandu.
Po příletu do Christchurchu ho vcelku jednoduše najdete - stačí si v půjčovně motorových vozidel vybrat vhodný dopravní prostředek a vydat se přímo na západ směrem na Windwhistle. Po necelé hodině jízdy rovně zatočíte mírně doprava a pojedete přes Rayton station, kolem čarokrásného jezera Ida, a po další půlhodince rovně jste tam. Posledních 40 kilometru z celkových 130 už ani není asfalt, ale dobře upravovaná a velice pěkně prašná cesta, která je jen občas přerušena brodem bez mostu. Někde je třeba přidržovat vozidlo při okraji skály tak, abyste se z nenadání neobjevili dole v propasti. Ať pojedete v jakoukoli roční či denní dobu, naděje na to, že byste někoho potkali v protisměru, je velice malá. Ale pokud se tak stane, připravte se, že vás asi bude trošku bolet za krkem z couvání na nejbližší místo, kde se mohou vyhnout i dva automobily (doporučuji nehrát si na hrdiny ani gentlemany a pokusit se verbálně, a pokud to bude nutné, i fyzicky přemluvit protijedoucího jedince, aby se vrátil on.) Posledních pět kilometrů už není cesta vůbec - pouze buldozerem do skály zaříznutý okraj, podklad plný děr, kamenů, ledových úlomků a ploten. Na těchto posledních dvou kilometrech je převýšení něco málo pod 1000 metrů a cesta je vybavena několika 1800 zatáčkami. (Pokud jste si na začátku výletu v půjčovně motorových vozidel nezapůjčili 4x4, ale obyčejné auto, nebo nedej bože motorku, doporučuji poslední část zdolat stopem nebo pěšky a vozidlo nechat na spodním odstavném parkovišti. Řetězy jsou ve většině případů nezbytné i pro čtyřkolky. Když půjdete pěšky a budete mít to štěstí, že někdo pojede, určitě Vám zastaví. V případě, že jste pohlaví ženského a narozena v ČR, je to jistota, protože jakákoli dívka z ČR automaticky získává titul MISS Nový Zéland.) Obyvatel na jižním ostrově je málo a skoro všichni se znají, a pokud se neznají, mají velkou touhu se seznámit.
Konečně v cíli, …a v ráji. Auto, ti kdo šťastně zdolají všechny nástrahy novozélandských velehor, nechají na horním parkovišti. A pak už rychle do lyžáků, lépe skialpů nebo snowboardů a hurá na to. Je však nutné počkat na správce areálu, který dřív nebo později určitě přijde. Středisko má převýšení 450 metrů a je vybaveno třemi na sebe navazujícími provazovými vleky. Club field znamená, že si každý může zaplatit členství v klubu, a potom tohoto členství neomezeně využívat. V klubu je doposud sedm lyžařských středisek a v nejbližší době se chystá další rozšíření. V ceně jsou poplatky za využívání vleků a jedna kotvička, kterou pak získáte na celou sezónu. Kotvička je vybavena koženým pásem sloužícím k připevnění okolo pasu (tady vidím veliký pokrok oproti našemu systému, který si pamatuji z mládí, kdy náš dřevěný klacek, sloužící k vložení mezi stehna, je nahrazen koženým pásem, který není možné při sjezdu ztratit, neboť je napevno přivázán, nevýhoda je, že pokud se Vám nepodaří na konci vleku odpoutat jedete i dolů) a provázkem zakončeným kovovou přezkou, která se zachycuje na poměrně rychle jedoucí lano. Doporučuji dobré rukavice a hodně velký pozor na prsty! Cesta nahoru do střediska uteče jako nic, a jestliže Vám na rukou zbudou nějaké prsty, určitě stojí zato tento okamžik zdokumentovat - ať zrcadlovým, nebo i digitálním fotoaparátem. A pak už zbývá jenom si najít ve volném terénu tu svoji cestu dolů a znovu nahoru, až do omrzení nebo západu slunce.
Mont Olympus má jednu velkou výhodu - asi těžko tam potkáte někoho, kdo by mluvil česky, pokud si ho nepřivezete s sebou. Takže se tam zcela v klidu můžete věnovat ježdění opravdu offpiste (Ve středisku není ani jedna rolba, takže piste není možný). Všechny trasy, které si vyberete, ať už pouze pro ježdění na vleku, nebo pro celodenní túru se skialpovou výbavou vám bude zpříjemňovat nikdy nekončící slunce a nádherný pohled do dlouhého údolí zakončeného mořem.
Na toto lyžování je potřeba dopředu si připravit velkou zásobu jídla a pití, protože ve středisku je pouze jediná možnost občerstvení, a to v boudě Top Hut. Jestliže byste nebyli dostatečně vybaveni a zásobeni jídlem, neklesejte na mysli, do nejbližšího obchodu je to pouhé tři hodiny jízdy autem. V boudě je po domluvě možné i přespat a zakončit celodenní freeride pořádným apree ski. Nebo, po sjezdu do údolí, je možné se ubytovat u jezera Ida, na kterém jistě necháte pohled o něco déle, než na prsou své manželky. V malebném penziónku novozélandského tipu se na vás těší majitelé, kteří na to mají v této liduprázdné zemi dle mého názoru plné právo.
Tip: Milovníkům života doporučuji sjednat si dopravu už ve středisku, ve kterém budete trávit celý pobyt, popřípadě kontaktovat Ride Snow Shutlles tel.: + 64 03 3028969, +64 021 1668156
